Novomstsk Mra
Jet v dobch nedvnch se pr kadou noc plil ulikami Novho Msta pod Smrkem tajemn ensk pzrak, ktermu mstn lid kali ve strachu Mra. To proto, e tento zl dmon dusil i jinak obtoval lidi ve spnku. Do chalup a dom se Mra dostvala bu jako stblo nalepen na bot nebo na sebe brala podobu bl koky i mouchy. Jen zdkakdy se zjevovala ve sv pvodn podob jako thl dlouh pzrak.
Pozoruhodn je, e Mra byla za dennho svtla pln normlnm lovkem ijcm asto velmi spodanm ivotem. Na sv nekal rejdy vyr teprve po setmn. lovk si tedy nemohl bt jist, e jeho vlastn ena i sousedka nemo jeho klidn spnek. Na druh stran bylo vcelku snadn se vlivu Mry ubrnit. Osob, o kter se pedpokldalo, e m kodliv vliv na spcho, bylo teba dt kousek tvarohu i chleba. Nad tmto lovkem, kter ji takto obdaroval, nemla pak Mra tm dnou moc. Kdy vak ani tento prostedek nepomhal, doporuovaly novomstsk staenky, kter znaly lecjak ry, aby si ten, kdo m dky dmonm patn spnek, ekl ped spanm tikrt tuto kanku:
Ty Mro, ty Mro, ty muiv Mro, necho ble k mmu loi dve, ne napot psek v moi, hvzdy na obloze, cesty na Zemi.
Zdroj: Marek ehek: Vyprvn o straidlech, pzracch a podivnch kazech nejsevernjch ech, Kalend Liberecka 1997
Libverdsk legenda o jednom tlustm kohoutovi aneb pro m Libverda ve znaku kohouta
Pijdete-li do Libverdy, podvejte se nejdve na stechu Eduardova zdla. Uvidte tam feckho kohouta, kter byl v dob, co toto vyprvm, docela zelen, jako stecha barku, na nm pyn stl a ovem i jako list strom v lt, take splval se v tou zelen a hanba. Kdopak kdy vidl zelenho kohouta? Ovem za as auperskch bval ten kohout vybarven vrn, take jej bylo vidt v zim, v lt jak se pat a jak si ostatn i zaslou. Onen kohout na stee Eduardova zdla, to nen pouh obyejn kohout vzdobn. Je to pomnek objeviteli libverdskho zdla. Kohout objevil prameny libverdsk kyselky. A nebyl ani zelen, ani pestr, ale pedevm stran tlust.
Slyte pedvnou povst o tom, kterak jeden kohout ztloustl, protoe sndal prvn ze vech proslulou libverdskou kyselku.
Kdysi za dvnch as, kdy tudy vedla przdnmi divokmi hvozdy star pohranin stezka, po kter chodvali jenom hajnci a nebylo tu nikde nic ne skly, lesy, oblaka a zase lesy s hlubokmi dolmi, jimi se eily hojn potoky, bublav jako libverdsk a nebo divok jako tolpich, tedy v onch dvnch dobch bylo tu v tch mstech, co dnes le Libverda, tak jen takov bainat dol, ve kterm se podl potoka rozkldala irokm pruhem slatina a msty mol. U tenkrt tu v tch mstech bylo sdlo "salikvardy", to jest takovho hajnka, kter neobchzel strn pohranin stezku, jako jin hajnci, ale bydlel tu natrvalo a poskytoval pm strcm hranic hospodu a loe po navn hldkov cest. Kdy u se tu "salikvarda" usadil, zaloil si mal hospodstv. Jak se ten n starodvn "salikvarda" jmenoval, to u dvno nikdo nev. Hlavn, e ten prvn usedlk ml chalupu, kolem n pr pol, njakou louku, dvorek a na tom dvorku prasata, kterm se tu nramn dobe dailo - i houf slepic, kterm kraloval kohout.
Ten kohout toti jednoho krsnho dne zaal nramn tloustnout, jako kdy ho nkdo oaruje. Salikvardovi, jeho en i dtem to zaalo bt npadn a tak zaali toho zaarovanho kohouta pozorovat. Sledovali ho, a pili na to, e ta mlsn "pejcha" nechod jako slepice pt z potoka, ale e si chod do mokiska nedaleko stezky, mokiska ostatn hodn nepstupnho, houtinami strom a kov zarostlho, kam bylo dost nebezpeno jt, protoe se tam pda pod nohami podn prohbala a houpala. No ale kohouta - to se v i bahno unese, protoe nen tk, by by ztloustl sebevc. Vrtl salikvarda hlavou, co to me bt za vodu, e z n kohout tak tloustne - ale to jet nebyl historie konec. Kohout strl, ale byl pod statn a pln ivota, jene do sta let to peci nevydrel a tak jednoho dne vzal za sv. Kdy ho salikvarda rozzl -uasl. Tlouka nebyla od tunosti, ale za to v nm vechny vnitnosti byly obrovsk. I rozhodl se vyzkouet vodu na sob. Prosekal k studnce, jej hladina vybuchovala velkmi bublinami, cestu. I tloustl a zdrav byl. Po ase nemohl salikvarda utajit studnku, a tak vichni hajnci chodili ze studnky popjet. Dali tomu mstu jmno Libverda a povst kon.
Je-li z 15. i 16. stolet Vm nepovm. Je to vlastn vedlej. Ten kohout na stee Eduardova zdla je hlavn.
