Příprava každého pořádání je masakr. Jste-li dostatečně šílení, abyste si něco takového přivázali na krk, jako třeba Vojta Peterka, a máte-li pak ještě sílu pořád dál usilovně hledat, testovat, probíhat, pak to na zážitku z OB zkrátka bude vidět. Jako mapař mám na starosti především mapy. Čím jsem starší, tím méně řeším svoje závodění a tím víc mě láká vrátit do orienťáku, co mi dává. S dětma mi to asi moc nejde, takže zbývá mapování. A s tím souvisí i pořádání.
Více než dva roky se spolu s Vojtou snažím vyždímat z lesů okolo Bedřichova to nejlepší pro OB. Doufám, že to bude vidět nejen letos na závodech, ale že to především přinese radost dlouhodobě. Mapy kolem Liberce nevznikají na jeden závod, pro jeden klub, ale především proto, aby se na nich dál a dál běhalo, aby se tu orienťák mohl nějak smysluplně rozvíjet. V Jizerkách se teď Lokotce podařilo zpřístupnit a zmapovat unikátní kusy lesa, kde mapy dlouho nebyly, někde dokonce vůbec nikdy. Jaké to bylo si můžete přečíst zde: Valhala a údolí Černé Nisy, Prezidentská a údolí Červeného potoka, LOK-o TOUR 2022: tisíc slov k mapám.
Pokud cítíte, že jste si o víkendu na Bukové hoře málo okřesali kotníky, chcete si zvednout o-sebevědomí dalším pokusem v šutrech, anebo zkrátka jen chcete luxusní OB zážitek severského typu v bažině na suchopýrové louce, vydejte se. Je to tam fakt pěkné.